Kalendář je DIY, jednoduše vám přijde na e-mail ve formátu pdf. Pak už jen stačí mít šikovné ruce, nůžky, a postupovat podle návodu.
Popis:
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč máme všichni tak rádi Vánoce? Myslím, že je to pro tu lásku, co cítíme. Ale proč zrovna o Vánocích? Proč ji necítíme tak moc třeba v září, když jdeme do školy nebo v březnu, když tak prší? V období Vánoc, jako by ve vzduchu lítala láska a držela se za ruku s nadějí. Všichni mají dobrou náladu, usmívají se, pomáhají si navzájem. Jako by v tom byla nějaká magie.
A taky, že jo! S dobrou náladou nám pomáhá skřítčí lid, jemuž vládne laskavě, ale spravedlivě královna Eliška. Má kouzelnou hůlku. Tou když zamává, lidem se v hlavě zrodí veselé myšlenky a vzpomínky. Začnou si broukat oblíbenou melodii a mají chuť někoho jen tak obejmout, nebo se s ním o něco podělit.
Všichni skřítky milují. Až na zákeřníčky. Že nevíte, kdo to je? Jsou to naštěstí samotáři, nebo žijí maximálně ve dvojici až trojici. Znáte to, když se probudíte s úplně blbou náladou a máte pocit, že všechno je špatně? Tak za to můžou taky oni. V noci vám totiž do ucha nasypali černý prach, díky kterému vidíte všechno černě. Možná jste je nikdy neviděli, ale určitě vás někdy pozlobili. Když na něco zapomenete, nebo najednou nemůžete něco najít. Máma mobil, nebo klíče, vy oblíbenou hračku, nebo se vám z penálu najednou vytratí guma, nebo třeba kružítko. Chybí ponožka, najednou něco spadne, i když k tomu není důvod. Zůstává vám pořád rozsvíceno v pokoji, i když byste přísahali, že jste určitě zhasínali!
To všechno mají na svědomí zákeřníčci.
Příklady úkolů:
6.12.
Jednoho dne seděl Péťa s Katkou na svých postelích a příšerně se nudili. Nadšení z hledání hůlky je úplně opustilo. Nudili se tak moc, že už je nebavilo ani ležet na posteli. Byli z toho úplně otrávení. Když se někdo nudí, cítí se pod psa, všechno ho štve a všechno mu připadá nezajímavé. Čím víc se nudili a čím hůř se cítili, tím víc se v rohu pokoje začal zjevovat zákeřníček. Ležel na zádech a kvílel: "Já se tááák nudím, pojďte si někdo se mnou hrát, já nechci nic vymýšlet. Zabavte mě někdo!" Péťa to najednou uslyšel a podíval se na něj. Zákeřníček se zdál být barevný, ale zároveň byl jakoby zaprášený. Péťa ho okřikl: "Přestaň kňučet, my taky nevíme co dělat." Tak se na sebe chvílí kabonili. Ale najednou se vedle zákeřníčka zatřpytil nějaký duhový odlesk. A Péťa byl rázem úplně bez nudy! Zajiskřili mu oči, zamával na Káťu a ukázal zákeřníčkovým směrem. Káťa to taky uviděla a tleskla si. Zákeřníček na ně koukal a povídá: "Co na mě pořád tak zíráte, nejsem zajímavý, jsem úplně nudný." Ale Péťa zavrtěl hlavou a povídá: "Nejsi nudný! A navíc máš u sebe něco, co nás moc zajímá. Co je to třpytivé? ". " Tohle?" zeptal se zákeřníček. "Ale nic. To jsem našel. Leželo to na zemi. Zákeřníčci mají rádi lesklé věci, dělají jim lepší náladu. A tu my máme velmi vzácně. Ale už to moc nefunguje." vzdychl otráveně. Péťa si věc prohlídnul a už to viděl zcela jasně. Byl to kousek víliny hůlky! Jak se zájmem a soustředěně předmět prohlíželi, nakazilo to i zákeřníčka. Začal se vrtět a poskakovat nadšením. To děti rozesmálo. To ho nadchlo ještě víc. Začal dělat kejkle a triky, houpat se na posteli a dělat kotrmelce. A všichni se smáli, až se za břicho popadali. Děti se přidali a tohle skotačení jim vydrželo celé odpoledne. Ze zákeřníčka tím poskakováním úplně opadal všechen prach a byl teď celý barevný a děti měli červené tváře a srdce plné radosti.
Zeptali se zákeřníčka, jestli si můžou nechat ten třpytivý kousek a on na to: "No jasně, už ho nepotřebuju, už vím jak se přestat nudit. " A děti měly ohromnou radost. Přišly tomu totiž na kloub. Potvrdilo se jim to, co už nějaký čas tušily. Zákeřníčkové hůlku neukradli. Vypadá to, že se spíš rozbila a její kousíčky se rozkutálely všude možně. Také ale věděli, kde ji hledat. Ty kousky mají u sebe určitě zákeřníčkové, aby jim dělala radost. Stačí jen najít všechny zákeřníčky a pomoci jim s jejich špatnou náladou. A bude to!
Někdy na nudu a nabručenost pomůže, když se pořádně všichni zasmějeme. Ale pořádně a dlouho. Tvým úkolem tedy je, vymyslet nějaké představení a ostatní pořádně rozesmát.
12.12
Někdy má člověk takovou skleslou náladu. Jako Péťa, když jednou přišel ze školy. Ten den byl prostě blbej. Ráno zaspal, a navíc doma zapomněl úkol. Ale co mu náladu zkazilo nejvíc, byla ta chyba co udělal, když hráli s klukama fotbal. Prostě mu uklouzla noha a minul míč. Byl to ale perfektní moment kdy mohl dát gól! Ten rozhodující, který by z jeho týmu udělal vítěze. Pořád se mu to točilo v hlavě a on vymýšlel všechny příčiny, proč se to stalo a jak to měl udělat jinak. Byl z toho úplně otrávený. Najednou se objevil zákeřníček a byl celý rozrušený. Nešlo mu kopat levou nohou do míče, protože byl pravák. Aby dokázal dávat góly, potřeboval pálit z druhé strany. Chvíli si navzájem stěžovali, co kdo dělá špatně. Až zákeřníček povídá: " A mohl bys mi ukázat, jak to teda děláš, když dáváš góly?" "No jasně, já bych zase potřeboval vidět jak to dělat tou druhou nohou." A protože jim to nešlo, museli to opakovat pořád dokola. A protože je nikdo neviděl, nevadilo jim, že to dělají špatně a dokonce se u toho dost nasmáli. Začali se navzájem učit triky a tak se do toho ponořili, že si ani nevšimli, že už je večer. Najednou se to ale stalo! Oběma se naráz podařil jejich trik úplně parádně, přesně tak jak si to představovali. Ječeli radostí, skákali a objímali se. Tohle chtěli dokázat. A dokázali jen díky tomu, že ten složitý úkon opakovali pořád dokola.
Máš něco co bys rád dělal, ale nejde ti to? A tak to raději neděláš vůbec? Zeptej se kamaráda nebo rodičů, jestli by ti s tím dnes nepomohli. Opakujte to pořád dokola, protože díky tomu, že se ti to nepovedlo teď, víš, jak to příště zlepšit.
Zákeřníček vyskočil radostí tak vysoko, že hlavou narazil do lustru. Strašně se tomu nasmáli, jak měli dobrou náladu. Leželi na zemi a koukali na ten lustr. Péťa najednou zaostřil a zahlédl, že z lustru něco čouhá. Další kus hůlky! Společně ho sundali dolů. "Tak to je paráda! Další kousek je na světě! A to jsem ho ani nehledal," pomyslel si Péťa.